Na podobu této netypické novostavby mělo podstatný vliv jednak její umístění hned vedle původního starého hrázděného domu z 18. století a také skutečnost, že dům bude situovaný na pozemcích, kde původně stávaly další staré hrázděné usedlosti, které bohužel byly již v minulosti strženy a srovnány se zemí. Po odstranění náletových dřevin, které zarostly celou plochu zbořeniště, se na místě podařilo objevit a ručním kopáním odkrýt původní chlév i s pískovcovým schodištěm, který byl do nového domu integrovaný v podobě sklepení. Jako základní materiál pro stavbu posloužily velmi zachovalé historické trámy ze staré zbourané cihelny, které svou jedinečnou patinou bez další povrchové úpravy přispěly k vytvoření uvolněného a přirozeného vzhledu domu a zejména příjemné atmosféry interiéru. Částěčně se při stavbě recyklovaly i další materiály - v prvé řadě kámen, který byl v hojném množství k dispozici na parcelách po původních staveních a bylo potřeba "pouze" velmi důkladně překopat pozemky, které byly kamenem a sutí doslova přesyceny. Kámen byl následně použit na podezdívky domu a různé opěrné zdi v zahradě, občasný tesaný pískovec posloužil například jako schody. Dále byly na stavbu domu použity staré pálené cihly a střešní tašky. Zbytek domu je postaven za pomoci klasických stavebních materiálů, mezi kterými nicméně stále dominuje dřevo - ať už použité na podlahy, některé podhledy a obložení, schodiště, okna, dveře, nábytek atd. Na straně domu směrem do poměrně rozlehlé a členité zahrady je přímo z kuchyně situovaný vstup na terasu. Dům také disponuje dalšími zadními dveřmi do zahrady z technické místnosti a propojeného dřevníku. Výzvou pro mnoho dalších let pak bylo a je postupné "znovudobývání a kultivování země" - zpustlé a někdejšími destruktivními zásahy poničené. Postupné zakládání přírodní zahrady, ve které se najde kousek místa pro všemožné tvory a potěší lidské oko při výhledech z domu, je jednou ze smysluplných náplní života rodiny, která zde trvale žije.
| Foto: Lina Németh, L. a D. Gabryšovi |
